Všechno to začíná náklaďákem. Ano, je to klišé, ale mechanika akce je tak specifická, až to bolí. Matt Murdock se již mírně řečeno přiklání ke knižnímu archetypu, ještě než sešlápne nohu z chodníku. Snaží se zachránit člověka. Jen náhodný chodec. Vytlačí ho z cesty jedoucímu autu. Dobrý instinkt. Dokonce hrdinské. Ale cena tohoto reflexu je vysoká.
On padá. V sudu. S radioaktivním odpadem. Který sud přesně? Kdo ví, kde se to vzalo? To je jedno. Chemikálie v něm obsažené ho připravují o zrak. Také se zdá, že mu to přepojuje mozek. Nebo nervový systém. Nebo jak se to v komiksu jmenuje. Najednou nic nevidí. Ale slyší tlukot srdce o tři bloky dál. Cítí pot na cizí košili. Dokáže vycítit změnu tlaku vzduchu před úderem.
Nejde jen o postižení. Je to jiný druh vidění.
A pak začíná ta těžší část. Cvičení. Matt nepřijímá jen slepotu. Promění ho ve zbraň. Své tělo dře až do vyčerpání a pak ho znovu nutí pracovat. Učí se orientovat ve světě prostřednictvím zvuku, prostřednictvím vibrací, prostřednictvím jemných změn v prostředí, které by běžného člověka oslepily. Stává se strojem, stvořeným pro svět, který už nevidí, ale pouze cítí.
A pak jeho otec zemře.
Frank Murdoch. Boxer. Muž, který se snažil zahnat padouchy pěstmi, protože systém byl příliš rozbitý na to, aby pomohl. Když je pryč, chlapec zmizí. Mladý muž se zvýšenými city a zlomeným srdcem si obléká oblek. Ne ledajaký oblek. Červený. Navrženo k zastrašování. Navrženo tak, aby si toho člověk všiml, nebo přesněji cítil.
Už to není jen Matt Murdock. Je to Daredevil. Muž beze strachu. Muž, který slyší, jak se vám zrychluje tep, když stojí za vámi. Nehoda mu dodala sílu. Smutek mu dal poslání.
Ale kolik z toho člověka zůstává pod rohy a kůží? Podporuje vztek spravedlnost, nebo jen ztěžuje rány? Na každém kroku je bolest. Je hlasitá.
