NEW YORK – Katastrofický dopad asteroidu před 66 miliony let vyhladil neptačí dinosaury a změnil život na Zemi. Nyní Americké přírodovědné muzeum (AMNH) v New Yorku představuje Impact, průlomovou výstavu, která návštěvníky ponoří do vědy, která stojí za touto událostí, která mění planetu. Expozice ukazuje nejen co se stalo, ale jak vědci dávali dohromady příběh v průběhu staletí a odhalovali brutální konec období křídy.
Katastrofální dopad
Jednoho obyčejného jarního dne se asteroid o velikosti zhruba Mount Everestu zřítil do dnešního poloostrova Yucatán. Síla nárazu – ekvivalentní 10 miliardám atomových bomb – okamžitě spálila okolní lesy a zvýšila teploty na 260 stupňů Celsia. Některá zvířata, včetně velkých dinosaurů, zemřela při bezprostřední explozi, jiná se uchýlila pod zem nebo pod vodu. Ale to byl jen začátek zkázy.
Náraz vyslal do atmosféry obrovský oblak popela a prachu, uvrhl planetu do temnoty a způsobil globální zimu. Skleněné kuličky pršely až do Wyomingu, zatímco zeměkouli se přehnaly sesuvy půdy, zemětřesení a tsunami. Nebyla to jen místní katastrofa; byla to planetární revoluce.
Řešení záhady
Příběh pádu asteroidu nebyl okamžitě vyřešen. V průběhu staletí si geologové všimli tmavé vrstvy jílu v sedimentárních horninách – hranici K-Pg – označující bod, kde náhle zmizely dinosauří fosilie. Důvod však zůstal neznámý až do 80. let 20. století, kdy vědci Walter a Luis Alvarezovi objevili v této vrstvě neobvykle vysokou koncentraci iridia – prvku vzácného na Zemi, ale běžného ve vesmírných horninách.
Tento objev zpochybnil převládající vědeckou teorii stupňovitosti, která tvrdila, že ke geologickým a evolučním změnám dochází pomalu v průběhu obrovských časových období. Dopad asteroidu prokázal, že katastrofické události mohou změnit život na Zemi mrknutím oka.
Interdisciplinární úsilí
Sestavení celého příběhu trvalo desetiletí spolupráce mezi odborníky z různých oblastí. Odborníci na meteority identifikovali místo dopadu jako kráter Chicxulub v Mexiku. Paleontologové bezobratlých objevili důkazy o rozsáhlém okyselování oceánů na základě hromadného vymírání mikroskopických tvorů zvaných foraminifera. Evoluční biologové a paleobotanici zdokumentovali pomalé obnovování života z fosilií.
Jak říká Denton Ebel, odborník na meteority z AMNH, “Bylo to úžasné spojení nápadů.”
Zážitek z výstavy
Výstava Impact provede návštěvníky chronologicky akcí. Nejprve uvidí úchvatná panoramata zobrazující život na konci křídového období, kdy mosasaurové loví plesiosaury v oceánech a triceratops se prohánějí v prehistorických lesích.
Krátký film pak podrobně popisuje bezprostřední destrukci způsobenou dopadem asteroidu. Nakonec výstava upozorňuje na následky a ukazuje, jak se život pomalu obnovoval a jak nové organismy, jako jsou savci, zaplnily ekologické niky, které zůstaly po vyhynutí dinosaurů.
Budoucí varování
Kurátor AMNH Roger Benson nakonec doufá, že návštěvníci odcházejí s pocitem křehkosti a odolnosti života. Výstava slouží jako ostrá připomínka toho, že katastrofické události mohou změnit planetu a že lidstvo v současnosti způsobuje další masové vymírání.
“Žijeme na měnící se planetě,” řekl Benson. “Rychlost vymírání druhů za posledních 100 let může být srovnatelná s minulým masovým vymíráním. Ale stále máme čas.”
Výstava Impact byla pro veřejnost otevřena 17. listopadu a nabízí mrazivý pohled do minulosti Země a hrozivé varování před její budoucností.
